Slovo běloruského katolického kněže Вячаслаў Барок k papežu Františkovi

Otec Vjačaslau Barok, populární římskokatolický kněz, farář ve farnosti Sv. Josafata Kunceviče v Rasonech. Na svém YouTube kanálu už rok rozebírá sociální účení katolické církvi a události v Bělorusi z perspektivy tohoto učení. 12 listopadu byl vyzván k vyšetřovácímu výboru «jako svědek» v rámci neznámého trestního řízení, ovšem rozhovor šel o jeho You Tube kanálu a veřejných vystoupeních kněze. Je členem skupiny «Křesťanská vize» Koordinační rady.

Přatele, dovolte mi abych se dnes obratil ne k Vám ale k Papežu Františkovi.

Víte, život je moc kratký, a člověk má pospichát, aby udělat to, po čem touží jeho srdce.

A protože jsem zatím naživu a na svododě, a vyšetřovácí výbor prověřuje všechno to, co kážu, využijí možnosti a děkují Vám přátele za podporu a obratím se k Papežovi.

Chapu, že jsem jen jeden z 1 330 milionů katoliků ve světě a jede z více než 400 tisiců kněží. Vím taky, že Bělorus není ve středu pozorností Vatikanu. To vše nasvědčuje tomu, že pravděpodobnost toho, že můj hlas doletí do Svatého Stolce a neztratí se mezí tisíce důležitějších věcí, je mizerná.

Ovšem je lepší se pokusit, než pak litovat, že neučinil to, co mohl.

…

Papeži Frantisku, prosim uslyště ne mě, ale Běloruský Národ.

Stalo se, že u nás statní moc začala válku proti svému národu.

Tak, pravě válku. Krách pokoje nastal v okamžiku, kdy zfalšovali volby, vysmali se pravdě a pošlapali spravedlnost, neboť na urovní statního soudnictví začali soudit a trestat nikoliv zločince, ale oběti. Do vězení vrhají nikoliv těch, kdo bije, ale těch koho bijí. Samozřemě, že bez pravdy a spravedlností není možný žadný pokoj a žadný mir.

Proš se to stalo?

Je to velice jednoduché. U nas ukradli hlasy. Zbavili prava činit svobodnou volbu — ani Bůh ne zbavuje svobodu volby, a u nás ji odebrali. Teď nás, nesouhlasných, davají do vězení, propouštějí z prace a škol, bijí, mučí, uražejí a vraždí.

Ty, papeži Františku, jako nikdo jiný víš, jak se všechno překrucuje z hlavy dolu, kdy se moci v země uchopí vojenská junta. Zkušenost tvoje vlasti Argentiny se «špinavou válkou» 1976-83 a její obeťmi, kterých během 7 let bylo kolem 100 tísíc, asi ti umožňuje dobře pochopit naši situaci,

Máme už 26 tisíc zadžených, více než stovku politických vezňů, tisice zraněných a šest zavražděných. Ano, zatim je to méně, něž v Argentine. Ovšem zatím ozbrojenci si ješte nezastavili na cestě bezpraví, a je to jenom 100 dnů pokojných protestů.

12 listopadu 2020 zemřel Raman Bandarenka. Vlastně byla to vražda. Jeho unesli zločinci z Naměstí Změn v Minsků. Obvykle tak pachají své zločiny běloruské silové složky, bez uniforny ale se zbrání v ruce a balaklavou na tvaři. Ramana zabili za projev lidské důstojnosti, za solidaritu, za běloruskou vlajku, za symbol Krista, za víru ve víteztví dobra nad zlem.

Tragická smrt jednoatřicetiletého malíře pohnula celou Bělorusi — lhostený zůstal jen ten, kdo uplně ztratil lidskou podobu.

Dnes každý Bělorus dobře chápe, že pokud národ, který bojuje za primát právo neporazí bezpraví, nelze bude uniknout humanitní katastrofe v země. Válka zničí národ, zemí a člověka.

Cílem mého projevu je najít odpověď na otázku: co máme dělat, aby v Bělorusi nastal pokoj a mír? Jak zastavit válku?

Nejednou jsem přečetl encykliku Fratelli Tutti. Vysvětloval lidem, nakolik aktualní je Tvoje poslaní pro Bělorus. Ale sam nemůžu najít odpověď na otázku, ják je možné vest dialog s těmi, kdo nechce dialog, a jak je bez dialogu možná «architektura míru»?

Náš Metropolita Tadevuš Kandrusievič, který jen záčal mluvit o dialogu, byl vyhoštěn ze země.

Ztracím víru, že ti, kdo ochutnal lidské krví, jsou schopni se vzpamatovat a začit dialog. Na druhou stranu ten, kdo tvrdí, že «dnes není čás na zákony», ochotně se setkal s Tvojim poslem v Bělorusi arcibiskupem Ante Jozićem.

Režimní propaganda vytvoříla obrazek: spolu pijí šampaňské nuncius a ten, kdo se veřejně význal ve vydávání rozkazů k vraždám Bělorusů.

Takový obraz samozřejmě nemohl byt klidně přijat běloruským národem. Ve svých videích jsem se snážil vysvětlit tuto udalost a ne vyčítal Vatikanu zvolenou politickou linií. Děkuji i teď za starost za pamatovaní o nas. Ovšem každý ví, že Lukašenka, který tě nazval «Nejlepším papěžem», usiluje jen o jedno: zaštitit se autoritou zástupcr sv. Petra. Dokonce ne kardinalem Jorge Bergoglio ale Kristovým Apoštolem

Jakoby teď sam pontifik dává zelenou na další zločiny.

Vím, že jisté tomu tak není.

A ještě, Papeži, jedna otázka, jak zastavi zlo v naší zemi?

Dnes já, jako ten ten, kdo vystupuje proti lži a nasilí, respektivě proti fašizmu, komunizmu a ideologií, které se zakladají na jejich učení, musím vysvětlovat policijí, proč jsem proti tomuto zlu.

Kupřikladu, na rozhovor s vyšetřovacím výborem vyzývají ne známeho maliře Ceslera, ale kněže z nejzapadlejšího koutu Bělorusi, protože jsem na socialní sité dál jeho dílo «Stop Lukašizm». která názorně ukazuje zlo současného autoritářského režimu v Bělorusi a jeho kořeny v nezodpovezených zločinech komunizmu.

Z toho všeho jsem vinen jenom z toho, že důsledně kažu oficialní účení církvě.

Ale nemůžu jinak. Papeži, v encyklice «Fratelli tutti» jsi řekl, že v podobenství Samařanovi má každý najít svou roli… Nalezl jsem. Nemám jinou možnost jak lehnout vedle se zmlaceným a uraženým člověkem— takovou vidím Bělorus dnes a její probuzený národ.

Řekní mi, Papeži, v jaké roli si vidiš Ty, když jde o Bělorus? Pokud pouziji terminy z podobenství, tak chápu, že zločinci ješte zůstavají na cestě na které mlatí člověka, i zatím pravě proto není možné abys navštivíl naši zemi, ale přece, jak si vidiš v tom, jaká je tvá role.

Asi tvá odpověď, papeži Františku, pomůže Bělorusi. Náš národ vlastně nemá k nikomu nějaké požadavky nebo výhrady, a chce jen pravdu, spravedlnost, svobodu, pokoj a mír. Nechce to samé Bůh?

Děkuji ti, Papeži Františku, že konáš svou pastýřskou službu a učíš nas.