З ініцыятывы «Пасольства беларускай культуры», што адкрылася ў чэскім горадзе Брно, вядомыя чэскія дзеячы даслалі 18 лістапада лісты беларускім палітвязьням. Яны напісалі Міколу Статкевічу, Віктару Бабарыку, Марыі Калесьнікавай, Марыі Бабовіч ды іншым.

Лісты адкрытыя і прызначаныя для шырокага асьвятленьня ў СМІ. Чэхі ўзгадваюць прыклад зьняволенага Вацлава Гаўла, якому вядомыя дзеячы Захаду таксама слалі адкрытыя лісты, якія моцна раздражнялі рэжым Густава Гусака.

Ліст старшыні Сэнату Мілаша Выстрчыла адрасаваны Віктару Бабарыку, не дапушчанаму да прэзыдэнцкіх выбараў, які знаходзіцца ў зьняволеньні ў Беларусі разам са сваім сынам.

«Вацлаў Гавэл пісаў, што абыякавасьць да іншых і абыякавасьць да лёсу ўсіх — гэта менавіта тое, што адчыняе дзьверы злу. Паважаны спадар Бабарыка, ліст, які я вам пішу, — сымбалічны, адкрыты і, перш за ўсё, гэта ліст падтрымкі. Я б лепш адправіў яго проста ў вашыя рукі альбо патэлефанаваў бы вам напрасткі, каб падтрымаць. На жаль, гэта немагчыма», — піша ў лісьце старшыня Сэнату Выстрчыл.

Галоўны дырыжор і музычны кіраўнік Чэскай філярмоніі Сямён Бычкоў напісаў 64-гадоваму Мікалаю Статкевічу, які ад 2004 году правёў у турме больш за шэсьць гадоў і апошні раз быў затрыманы ў траўні 2020 году па дарозе на перадвыбарчы мітынг Сьвятланы Ціханоўскай. Як і Ціханоўская, Статкевіч балятаваўся ў прэзыдэнты Беларусі, але раней, у 2010 годзе.

«Гэта сапраўды ўражвае — калі бачыш фота дэманстрантаў, якія дзень за днём дэманструюць свае перакананьні, нягледзячы на жорсткі гвалт, арышты, пагрозы і бясконцую хлусьню афіцыйнай прапаганды рэжыму. Тым ня менш людзі працягваюць змагацца, нягледзячы на страты», — піша галоўны дырыжор Чэскай філярмоніі ў беларускую турму.

Рымска-каталіцкі біскуп Прагі Вацлаў Малы зьвяртаецца зь лістом да 25-гадовай Марыі Бабовіч. Дзяўчыну вінавацяць у масавых беспарадках і наўмысным пашкоджаньні чужой маёмасьці, за надпіс «Не забудзем!» на месцы гібелі Аляксандра Тарайкоўскага, застрэленага ў жніўні сілавікамі.

«Мы жывем тут на волі, і ніхто не карае нас за нашу грамадзянскую пазыцыю. Тым больш нам трэба бачыць канкрэтныя прыклады тых, хто змагаецца нават у неспрыяльных палітычных умовах. Дзякуй вам, я буду надалей сачыць, як прасоўваецца ваша справа. Я спадзяюся, што вы дачакаецеся справядлівасьці і перасьлед будзе спынены», — піша біскуп Малы Марыі Бабовіч.

Старшыня Канстытуцыйнага суду Чэскай Рэспублікі Павел Рыхецкі даслаў ліст сябру Каардынацыйнай рады Марыі Калесьнікавай, якой закідаецца заклік да дзеяньняў, што наносяць шкоду нацыянальнай бясьпецы дзяржавы.

«Я хацеў бы бачыць, як у вашай краіне мацнее і разьвіваецца грамадзянская супольнасьць, якая выяўляе сваё стаўленьне да рэпрэсіўнага рэжыму Лукашэнкі ня толькі ў Менску, але і на вуліцах іншых беларускіх гарадоў. Лічу сваім абавязкам заклікаць да вызваленьня беларускіх палітвязьняў, у тым ліку як старшыня Канфэрэнцыі эўрапейскіх канстытуцыйных судоў — пасада, якую я займаю сёлета», — піша Рыхецкі ў лісьце, адпраўленым у беларускую турму ў сераду.

Таксама ў беларускія турмы пайшлі лісты ад пісьменьніцы Катаржыны Тучкавай, дырэктара бібліятэкі імя Вацлава Гаўла Міхаіла Жантоўскага і іншых чэскіх дзеячоў.

Радыё Свабода

Brno uctilo sametovou revoluci pragmatickým činem. V Divadle Husa na provázku byla otevřena Ambasáda nezávislé běloruské kultury. „Do běloruských věznic posíláme dopisy významných Čechů, které byly napsány pro konkrétní politické vězně Lukašenkova režimu,“ uvedl po otevření ambasády ředitel Centra experimentálního divadla Miroslav Oščatka, jeden z iniciátorů projektu.

Ambasadorem byl jmenován překladatel Sjarhej Smatryčenka, který již řadu let pomáhá vzájemnému poznání české a běloruské kultury. „V Bělorusku se teď dějí strašné věci a hlavním smyslem ambasády je, aby lidé z České republiky dostávali lepší informace o tom, co se v naší zemi děje,“ prohlásil Smatryčenka, mimo jiné překladatel děl Václava Havla do běloruštiny.

Jdu ven!

Účastníci akce připomněli, že sametová revoluce v Československu se obešla bez obětí na životech. Běloruský režim ale v průběhu současných protestů usmrtil podle polského deníku Gazeta Wyborcza již nejméně 10 lidí (od poloviny srpna do 17. listopadu), třeba 12. listopadu zemřel 31letý aktivista Roman Bondarienko, kterého brutálně zmlátili neznámí maskovaní muži. „Jdu ven,“ stačil ještě oznámit ve zprávě, než opustil svůj byt v centru Minsku, aby zjistil, co maskovaná skupina požaduje. Následkům bití později podlehl v nemocnici.

Jdu ven! To je nyní i heslo běloruských demonstrantů, kteří i nadále odvážně protestují proti režimu Alexandra Lukašenka, jenž opět odpovídá pouze brutálním násilím a zatýkáním. Jdu ven! Ve výroční den sametové revoluce to bylo i heslo brněnských aktivistů, kteří v moravské metropoli založili Ambasádu nezávislé běloruské kultury. A to i s podporou brněnské radnice, která už v polovině srpna vyvěsila bílo-červeno-bílý prapor nezávislého Běloruska.

K vyvěšování této vlajky vyzval Čechy a Moravany právě Sjarhej Smatryčenka: „Pokud jste politici nebo aktivisté, vyjádřete solidaritu vyvěšením této národní vlajky, kterou Lukašenko zakázal. Taková konkrétní podpora může pozvednout ducha Bělorusů víc, než když politik vyjádří takzvané ,znepokojení‘ nad situací v Bělorusku.“ Podle Smatryčenka na Lukašenka už dávno neplatí jen pokárání typu „to se nedělá“.

Musí se připomínat, že Lukašenkův režim nejedná spravedlivě

Zakladatelé Ambasády nezávislé běloruské kultury proto v den 31. výročí přišli s konkrétním činem, který překračuje hranice Evropské unie a míří přímo do běloruských kriminálů. Vybraným politickým vězňům totiž napsali dopisy významné české osobnosti, listy budou odeslány ve středu 18. listopadu. „Přijde nám správné a nesmírně důležité hlasitě upozorňovat českou a světovou veřejnost na to, že Bělorusko a Lukašenkův autoritářský režim jedná nespravedlivě a že potlačuje základní lidská práva,“ řekl ředitel Centra experimentálního divadla Miroslav Oščatka.

Dopisy jsou otevřené a určené pro širokou medializaci. S odkazem například na vězněného Václava Havla, jemuž také významné osobnosti ze Západu posílali otevřené dopisy. A tyto listy nesmírně dráždily režim Gustáva Husáka. Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov například napsal 64letému Mikalaji Statkevičovi, jenž od roku 2004 strávil ve vězeních více než šest let a naposledy byl zadržen v květnu 2020 cestou na předvolební mítink Svjatlany Cichanouské. Stejně jako Cichanouská i on kandidoval na post běloruského prezidenta, a to už v roce 2010.

„Je opravdu působivé vidět obrázky demonstrantů, kteří ukazují své přesvědčení den po dni navzdory surovému násilí, zatýkání, vyhrožování a nekonečným lžím oficiální propagandy režimu. Lidé přesto pokračují v boji a přijímají své ztráty,“ píše šéfdirigent České filharmonie do běloruské věznice.

Svoboda je nedělitelná, píše biskup Malý

Pomocný biskup pražský Václav Malý svůj dopis adresuje 25leté Maryji Babovičové. Žena je obviněna z hromadného výtržnictví a úmyslného poškození cizího majetku, za což jí hrozí až desetiletý trest. V centru Minsku totiž iniciovala vznik památníku, jenž byl poctou první oběti policejní brutality. Tou se stal Aljaxandr Tarajkouski zastřelený už v srpnu dvěma ostrými náboji.

„Zde žijeme ve svobodě a za naše občanské postoje nás nikdo netrestá. Tím více potřebujeme vidět konkrétní příklady těch, kdo si zachovají čistý štít i v nepříznivých politických podmínkách. Děkuji Vám a budu dále sledovat, jak Váš případ vyústí. Doufám, že se dočkáte spravedlnosti a trestní stíhání bude zastaveno. Pokud ne, už se o Vás ví za hranicemi Běloruska, a to nevyvane do ztracena. Svoboda je nedělitelná, a proto mi není lhostejný osud statečných běloruských pronásledovaných občanů,“ píše biskup Malý demonstrantce Babovičové.

Rychetský posílá dopis uvězněné dirigentce

Předseda Ústavního soudu České republiky Pavel Rychetský posílá dopis uvězněné 38leté flétnistce a dirigentce. Maryja Kalesnikavová se podle Lukašenkova režimu provinila tím, že se po volbách stala členkou koordinační rady opozice. Nejprve byla unesena tajnou policií a nucena k opuštění Běloruska, na hraničním přechodu ale roztrhala svůj pas, takže byla vzata do vazby. Čelí obvinění, že vyzývala k činům, jež vedou k poškození národní bezpečnosti státu.

„Přál bych si, aby i ve Vaší zemi došlo k osvobození a emancipaci občanské společnosti, která svůj postoj k represivnímu Lukašenkovu režimu manifestuje nejen v Minsku, ale i v ulicích ostatních běloruských měst. Považuji za svou povinnost současně apelovat na propuštění běloruských politických vězňů, a to i z pozice předsedy Konference evropských ústavních soudů, kterou v tomto roce zastávám,“ píše Rychetský v listu, který bude ve středu poslán do jedné z běloruských věznic. Stejným směrem poputuje i dopis předsedy Senátu Miloše Vystrčila, spisovatelky Kateřiny Tučkové, ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského i dalších osobností.

Ivan Motýl, cnn.iprima.cz